aktualizováno: 15.11.2017 19:19:05 

MORAVSKÉ DĚTI - Holešovský dětský sbor

Stalo se

ŘÍJEN

Japonské turné Moravských dětí

Holešovský dětský sbor Moravské děti se vydal v době od 25. 10. – 3. 11. 2017 na daleké koncertní turné – do Japonska. Když jsme téměř před dvěma lety dostali nabídku, zda by jsme mohli uspořádat koncerty pro japonský sbor z Myojo Gakuen Hight School z Tokia a o tento sbor  se  také postarat, jsme ještě netušili, že téměř nemožné se stane skutečností.   Po dohodě s rodiči našich zpěváků jsme potvrdili a začali jejich cestu připravovat a v době loňských Velikonoc jsme měli možnost pěvecký sbor z Myojo Gakuen Hight School přivítat v Holešově.  Zpěváci bydleli v rodinách Moravských dětí a koncerty jsme připravili v Holešově, dvakrát v Kroměříži vč. poznání památek UNESCO, navštívili jsme s nimi Beskydy – Pustevny a poznali také českou kulturu a tradice na Velikonoční pondělí ve Valašském skansenu v Rožnově pod Radhoštěm. Vedení sboru bylo přijato starostou na holešovské radnici a podepsalo se memorandum o vzájemné spolupráci a hostování obou sborů.

Od té doby uplynulo téměř rok a půl, bylo napsáno spoustu emailů, zpráv, upřesnění, potvrzení, konala se setkání s rodiči Moravských dětí o možnostech a financování a konečně přípravy na vlastní turné. (největší část platby platili rodiče účastníků, další částí přispělo Město Holešov a také jsme použili vlastní zdroje z honorářů za koncerty).Kufry nabaleny, nasedáme do vlaku LEOexpress směr Praha, odkud jsme letěli s Emirates přes Dubaj tím největším dopravním prostředkem Airbusem 380-800 (dl = 73 m, rozpětí křídel téměř 80 m, v = 24,5 m – což je zhruba osmipatrový dům, dvě paluby, do letadla se vejde 323 tisíc litrů paliva, max. rychlost je 945 km/hod., kapacita 530 – 840 osob.) směr TOKIO.  Vlastní let z Prahy do Tokia (vzdušnou čarou 12. 180 km) byl celkem náročný a dlouhý, ale všichni to zvládli bez jakýchkoliv problémů. Čekalo nás osm dní v úplně jiném světě – v zemi vycházejícího slunce Japonsku.

  

  

foto Karolína Kovářová

Během pobytu jsme více poznali dvě školy – tu naší „Myojo Gakuen High School“, která je zaměřená více umělecky, a kde jsme měli dva koncerty – jeden pro mladší žáky školy, potom setkání s pěveckým sborem, nácvik společných skladeb, koncert pro starší žáky školy a také naši prezentaci v jednotlivých třídách, kde si nás rozdělili na malé skupinky a v rámci komunikace jsme vytvářeli různé činnosti – jako např. japonské tradiční skládání origami, psaní japonské kaligrafie, hraní společenských her, nebo jen povídání o školství a kultuře obou zemí.  V závěru dne jsme byli nedočkaví, protože se blížila chvíle, kdy si nás vyzvedly naše japonské rodiny, ve kterých jsme měli během tří dní možnost poznat i běžný život, tradiční japonskou kuchyni a poznat, jak bydlí.

Sobotní den byl s mezinárodním programem – Myojo International Day, kdy před školním publikem z druhého stupně v  programu vystoupili tanečníci ze školy z Thajska, z družební školy v německém Berlíně, kteří jezdí do Myojo na roční stáže, a bubenická show z Japonska a my za Českou republiku. Měli jsme možnost nahlédnout i pod pokličku japonského školního systému, který je trochu jiný, než u nás.

V Japonsku začíná školní docházka v šesti letech a trvá devět let. Školní rok začíná v dubnu a je rozdělen do tří částí – 1. Část začíná v dubnu a končí v červenci, kdy v polovině července začínají letní prázdniny a končí v srpnu. 2. Část – trvá od září do prosince a je ukončena novoročními prázdninami, 3. Část trvá od ledna do března a do začátku roku (dubna) ji dělí dvoutýdenní prázdniny. Výuka ve školách probíhá i každou sobotu.  Na ZŠ a většině SŠ dostávají děti tři vysvědčení, za každé období jedno. Většina SŠ dle typu školy nosí školní uniformy.  V sobotu nás čekal ještě jeden – největší a nejdůležitější večerní společný koncert v koncertní hale s pěveckým sborem Myojo Gakuen High School, kde jsme zpívali v obou koncertních úborech – šatech a ve druhé polovině české písně v lidových krojích. Úspěch byl obrovský, kroje diváky zaujaly, a tak po skončení se s námi chtěli fotit a povídat si. Motto všech koncertů – dá se říci, bylo „hudba je pojítkem mezi národy a každý ji porozumí“

Nedělní den patřil našim hostitelským rodinám – měli volno a tak jsme celý den měli možnost lépe poznat rodiny a také s nimi využít nabídnutý program.

 

foto Karolína Vaclachová

 

V pondělí ráno jsme se rozloučili po třech dnech s japonskými rodinami a opět se ubytovali v mezinárodním olympijském centru a zamířili jsme do další školy – Atomi Gakuen High School, kde jsme se nejdříve opět prezentovali, a seznamovali jsme se se studentkami školy (škola byla pouze dívčí – asi pro jeden tisíc žáků), prohlédli si prostory nádherné moderní školy se dvěma obrovskými tělocvičnami a společenským sálem, který splňoval kritéria kulturního domu velkého města. Zde jsme měli opět společný koncert s jejich pěveckým sborem, kde jsme zpívali opět hlavně české skladby, ale nechyběly ani společné japonské písně. Navštívili jsme také tokijskou čtvrť Ikebukuro a Shinjuku, kde jsme měli možnost pohlédnout na Tokio z ptačí perspektivy observatoře ve 45. patře výškové budovy tokijské radnice „Tokyo Metropolitan Government“.

 

foto Karolína Vaclachová

 

Další den jsme se vydali vlakem na delší cestu – prozkoumat okolí Tokia a zen-buddhistické chrámy a svatyně někdejšího hlavního města Japonska – Kamakury. Dalším naším zastavením bylo ve stanici Hase-eki u chrámu Kótoku-in, v jehož areálu se nachází socha Daibucu – neboli Velkého buddhy. Tato 11 metrů vysoká socha sedícího buddhy, je druhou největší bronzovou sochou v Japonsku a je z roku 1252. Pokračovali jsme dále několik stanic vlakem a před námi se otevřel celý Kamakurský záliv v Pacifickém oceánu i se západem slunce. Někteří nevydrželi a smočili si alespoň nohy, aby poznali oceán. Z těchto míst bývá dobře vidět i hora Fudži, kterou jsme my ale bohužel přes oblačnost neviděli.  Celý den a večer jsme zakončili opět v Tokiu v moderní čtvrti Šibuja, která je známá nejen množstvím výškových mrakodrapů, obrovských světelných reklam, zábavní i nákupní částí, ale také je zde nejfrekventovanější křižovatka Tokija – Šibuja-kósaten s okouzlující směsí neonů, obřích obrazovek a nekonečných zástupů spěchajících lidí – tentokrát hlavně v maskách při příležitosti populárního svátku Helowen.

   

foto Karolína Kovářová a Karolína Vaclachová

Velký zážitkem byla také možnost ochutnat typickou japonskou kuchyni, jejíž hlavními ingrediencemi jsou rýže, nudle, zelenina, ryby, mořské plody včetně sushi a sashimi z čerstvých ryb. Poslední den v Tokiu jsme se metrem a vlakem přesunuli k českému centru - Velvyslanectví České republiky, kde jsme koncertovali pro japonské hosty, kteří byli pozváni na prezentaci luxusního českého křišťálového skla sklárny Moser Karlovy Vary. Rok 2017 je Rokem české kultury v Japonsku a tak jsme měli velkou radost, že můžeme při této velké události zde být a koncertovat.  Po celé turné zpívali Moravské děti hlavně české skladby, abychom vnesli českou kulturu mezi japonské posluchače, kteří za to byli vděční. Je dobře, že hudba spojuje nejen národy a každý jí porozumí.

  

foto Karolína Kovářová a Karolína Vaclachová

Na závěr našeho turné jsme ještě navštívili čtvrť Asakusa, kde jsme zažili živou atmosféru v okolí jednoho z nejznámějších tokijských chrámů a pohledem na nejnovější dominantu Tokia – vysílací věž Skytree, která je se svými 634 m druhou nejvyšší stavbou na světě.  Po celou dobu našeho turné nás doprovázel japonský asistent – pan Yoshinori Kakinuma, (kterému všichni říkali náš „Kaki“) s kterým jsme naši cestu připravovali a byl naší velkou oporou.

   

foto Karolína  Vaclachová

Poděkování a obdiv si zaslouží ale všichni účastníci, protože všechno zvládli na výbornou, včetně pobytu v japonských rodinách, náročné cesty, osvojení si japonských zvláštností a pravidel nejen společenského chování, ale i „fungování“ v tokijské metropoli, která sama o sobě má více obyvatel, než celá Česká republika.

U děkování ještě zůstanu – chtěla bych poděkovat všem rodičům za aktivní spolupráci při přípravě cesty a finanční podpory Moravských dětí. Velké poděkování patří i pro vedení našeho města Holešova, které naše turné podpořilo finančně z Fondu kultury a vzdělávání města. Bez této podpory by cena pro účastníky byla velmi vysoká a těžko dostupná.

Vážíme si této podpory a dle spokojenosti si troufám říci, že jsme dobře reprezentovali naše město, Zlínský kraj, ale i Českou republiku.

Za Moravské děti Mgr. Jana Slovenčíková

ZÁŘÍ 

Musica Holešov - Z pohádky do pohádky

Třetí a zároveń poslední koncert, který se věnoval českým pohádkám, se konal v hlavním sále holešovského zámku v rámci podzimní koncertní řady festivalu Musica Holešov. Sál byl zaplněný téměř do posledního místa, a to především rodiči s malými dětmi.

Již dvakrát představený program (nejprve v Hulíně a poté v Kroměříži) sklidil obrovský úspěch. Děkujeme všem, kteří se spolu s námi účastnili koncertu přímo na pódiu (sborům DPS Zvonky ZUŠ Hulín, DPS Myši a myšáci SZUŠ D-MUSIC Kroměříž a SPS Smetana Hulín, orchestr studentů a absolventů Konzervatoře P. J. Vejvanovského Kroměříž) i všem posluchačům, jenž si přišli užít pohádkové melodie.

SRPEN

Letní soustředění na Rusavě

Jako každý rok jsme se v srpnu setkali na letním soustředění, které se jako obvykle konalo v hotelu Ráztoka na Rusavě. Kromě stálých členů jsme mezi sebe přivítali i šest nováčků, kteří s námi absolvovali celé čtyři dny. Mimo celosborové a dělené zkoušky jsme se věnovali také sportovním aktivitám, ale také společenským hrám, dokonce jsme jeden večer opékali špekáčky u táboráku.

Odvedli jsme velký kus práce, především na skladbách, jež budeme zpívat na koncertním turné v Japonsku, které se již kvapem blíží.

 

fotografie pořídili členové sboru

TOPlist